V časopisu Právní rozhledy nedávno
vyšel obsáhlý článek Jana Malíře „Judikáty
s fotografií a jejich svědectví o stavu tohoto světa: na okraj případu Pérez
Gutiérrez“ (PR 10/2017 s. 355). Ačkoli autor volí vesměs opatrné formulace,
jeho poselství lze zjednodušeně a dysfemicky shrnout následovně: Evropská unie
nás klame. Fotografie ze zdravotních varování na krabičkách cigaret nejsou
reálné, celá protikuřácká politika je proto nedůvěryhodná. Anebo je to ještě
horší. Evropská komise krade fotografie zemřelých a pozůstalí se u unijních soudů
spravedlnosti nedomůžou.
Co se ve skutečnosti stalo? Paní
Gutiérrez byla přesvědčená, že na fotografii ze zdravotního varování poznala
svého manžela, a žádala náhradu škody za její neoprávněné užití. Unijní soudy
však uvěřily tvrzení Evropské komise, že na fotografii není manžel paní
Gutiérrez, nýbrž model najatý agenturou.
Autor článku poukazuje na možné
porušení zásad kontradiktornosti řízení a rovnosti zbraní spočívající v připuštění důkazních prostředků, které obsahují začerněné údaje (jméno modela
bylo anonymizováno na iniciály). Unijní soudy však neusilovaly o to, aby se
nade vši pochybnost prokázalo, že na fotografii je daný model. Spokojily se s konstatováním, že je mnohem pravděpodobnější, že inkriminovaná fotografie
vznikla způsobem tvrzeným Komisí, což dokládala řada zdrojových i dalších
fotografií modela, než že vznikla značným retušováním fotografie manžela paní
Gutiérrez. To je princip dokazování v civilních sporech.
Koneckonců případ paní Gutiérrez
není svého druhu jediný. Mezi půl miliardou obyvatel Evropské unie se čas od
času na fotografii z krabičky cigaret někdo „pozná“. Podle deníku Blesk z října
2016 se to stalo i jistému montéru z Bučovic poblíž moravského Vyškova.
Kritika autora článku směřuje také
k okolnosti, že za účelem vytvoření fotografií si Evropská komise najala
agenturu. Orgány veřejné moci by pochopitelně neměly zbytečně outsourcovat
služby, které jsou schopny zajistit samy (například většinu právních služeb).
Nejsem si ale jistý, zda je to i případ profesionálního fotografa a profesionálního modela.
Hlavní problém autor článku
spatřuje v tom, že fotografie ze zdravotních varování „nejsou reálné“. Údajně „nemusejí
být a také nejsou využívány jen fotografie, které by zachycovaly reálné dopady
kouření“ či dokonce „jsou na úrovni
EU využívány prostředky, které nemají s realitou nic společného“, což může „přispívat k posilování dojmu, že reálné
nejsou ani argumenty, které se v EU užívají v jiných kontextech včetně toho
základního, politického“. Na druhou stranu autor článku sám uznává, že „s ohledem na současné pojetí ochrany
osobních údajů je nemožné nebo přinejmenším velmi obtížné v takové kampani
použít snímky týkající se konkrétních osob z reálného světa“. Jak z toho
ven?
Vraťme se k případu paní Gutiérrez.
Té fotografie velmi „reálně“, resp. realisticky připomněla jejího manžela,
který zemřel na onkologické onemocnění zřejmě způsobené kouřením. Poselství
tohoto případu vidím tedy přesně opačně: Fotografie ze zdravotních varování jsou
velmi realistické a protikuřácká politika má smysl.
Článek
byl publikován dne 21. 7. 2017 v časopisu Právní rozhledy, 2017, č. 13–14, s. 500.
Žádné komentáře :
Okomentovat