Urputná snaha poslance Marka Bendy o návrat kouře do českých restaurací může mít překvapivé následky.
Prolézačky, skluzavky, houpačky, trampolíny, odrážedla a spoustu hraček nabízejí dětské koutky, které vídáme v obchodních centrech, ale i mimo ně. Rodiče v nich mohou posedět a občerstvit se. Nový tabákový zákon, který nabyl účinnosti loni, zde zakazuje kouření.
Poslanec Marek Benda takové pravidlo odmítá. Podle jeho návrhu provozovatelé budou moci zřídit „kuřárnu“ (kterou bude třeba několik židlí u každého stolu). Ještě zajímavější jsou však tzv. „malá stravovací zařízení“. Máte-li provozovnu do 80 m2, zákaz kouření se na ni automaticky nebude vztahovat.
Před zavedením zákazu platilo, že o kouření rozhodoval provozovatel. Jestliže zákaz někdo porušil, dopustil se přestupku. Podle Marka Bendy provozovatel o ničem rozhodovat nebude. Může sice zachovat nálepku „Kouření zakázáno“, ale když jeho přání někdo respektovat nebude, žádného přestupku se nedopustí.
Poslanec Marek Benda chvályhodně myslí na ochranu dětí. Nezakáže však kouření, zakáže děti! Do malých stravovacích zařízení bude platit zákaz vstupu osob mladších 18 let. Provozovatel bude pod hrozbou sankcí povinen zákaz kontrolovat. A to i v provozovnách označených nálepkou „Kouření zakázáno“.
Právě takovými provozovnami jsou i dětské koutky. Děti by tak absurdně do dětských koutků nesměly. Snad jedině s cigaretou, protože pak by vypadaly starší.
Poslance Marka Bendu samozřejmě nepodezírám z toho, že by jeho záměrem bylo zlikvidovat dětské koutky. Je to jen příklad toho, co jeho nedomyšlený návrh může způsobit. Podobných chyb, nejasností a zmatečností je v něm celá řada. Tento návrh nepřináší slibované uvolnění, ale naopak více regulace. Namísto jednoduchého a respektovaného pravidla o nekouření uvnitř má existovat řada výjimek, podmínek a povinností. Jejich výsledek může být jediný: všudypřítomný kouř.
Doufejme, že návrh poslance Bendy neprojde. Zákaz kouření platí zatím jen krátce. Přesto jsme si na něj stejně jako v zahraničí bez větších problémů zvykli. Čistý vzduch oceňují nejen nekuřáci, ale i kuřáci a provozovatelé stravovacích zařízení.
Poslanec Marek Benda takové pravidlo odmítá. Podle jeho návrhu provozovatelé budou moci zřídit „kuřárnu“ (kterou bude třeba několik židlí u každého stolu). Ještě zajímavější jsou však tzv. „malá stravovací zařízení“. Máte-li provozovnu do 80 m2, zákaz kouření se na ni automaticky nebude vztahovat.
Před zavedením zákazu platilo, že o kouření rozhodoval provozovatel. Jestliže zákaz někdo porušil, dopustil se přestupku. Podle Marka Bendy provozovatel o ničem rozhodovat nebude. Může sice zachovat nálepku „Kouření zakázáno“, ale když jeho přání někdo respektovat nebude, žádného přestupku se nedopustí.
Poslanec Marek Benda chvályhodně myslí na ochranu dětí. Nezakáže však kouření, zakáže děti! Do malých stravovacích zařízení bude platit zákaz vstupu osob mladších 18 let. Provozovatel bude pod hrozbou sankcí povinen zákaz kontrolovat. A to i v provozovnách označených nálepkou „Kouření zakázáno“.
Právě takovými provozovnami jsou i dětské koutky. Děti by tak absurdně do dětských koutků nesměly. Snad jedině s cigaretou, protože pak by vypadaly starší.
Poslance Marka Bendu samozřejmě nepodezírám z toho, že by jeho záměrem bylo zlikvidovat dětské koutky. Je to jen příklad toho, co jeho nedomyšlený návrh může způsobit. Podobných chyb, nejasností a zmatečností je v něm celá řada. Tento návrh nepřináší slibované uvolnění, ale naopak více regulace. Namísto jednoduchého a respektovaného pravidla o nekouření uvnitř má existovat řada výjimek, podmínek a povinností. Jejich výsledek může být jediný: všudypřítomný kouř.
Doufejme, že návrh poslance Bendy neprojde. Zákaz kouření platí zatím jen krátce. Přesto jsme si na něj stejně jako v zahraničí bez větších problémů zvykli. Čistý vzduch oceňují nejen nekuřáci, ale i kuřáci a provozovatelé stravovacích zařízení.
Článek
byl publikován dne 7. 3. 2018 v Lidových novinách.
Zdravím Vás pane Kindle.
OdpovědětVymazatVyužívám Vaši nabídku a chci Vám položit otázky:
1. Proč není zakázáno, to, co nemá certifikát o bezpečném výrobku, což cigarety verze sporu jsou jedovatý výrobek a nikdo si hlavu neláme, že by se neměl tudíž vyrábět natož prodávat.
Proč všechny úřady, které jsem oslovil s tímto tématem , nemají povinnost vydat jednoznačný verdikt a naopak na mě pohlížejí jako na otravu, kterému většinou ani neodpovědí.
Jak tedy v takovém případě postupovat, když petici zamítli, ombudsman se z toho vyvlékl, policie jakbysmet.
Děkuji
Josef Rejzek
josef.rej@email.cz
Dobrý den, pane Rejzku, máte pravdu, že podle úpravy obsažené v zákonu o obecné bezpečnosti výrobků by uvádění tabákových výrobků na trh bylo přinejmenším problematické. Na druhou stranu ale historicky existuje řada zvláštních zákonů, které výrobu a prodej tabákových výrobků regulují a v tomto smyslu mají před obecnou úpravou přednost. Pokud by tedy výroba a prodej tabákových výrobků měly být zakázány, bylo by třeba změnit stávající legislativu, a to nejlépe na celounijní úrovni. Jako občan samozřejmě můžete zkusit takový legislativní proces iniciovat. Z vlastní zkušenosti vím, že je to běh na dlouhou trať. Je však možné, že k tomu časem dospějeme (některé tabákové výrobky již zakázány jsou).
Vymazat