Zřejmě již 4. května nás čeká hlasování o dlouho očekávaném zákazu kouření
v restauracích a na dalších veřejně přístupných místech. Naděje na čistý
vzduch se však opět může rozplynout kvůli nejrůznějším výjimkám, které někteří poslanci včetně Ministerstva zdravotnictví
navrhují. Největším hitem jsou tzv. „stavebně oddělené prostory“.
Tabákoví lobbisté se snaží vyvolat
dojem, že zákaz kouření je sporem mezi kuřáky a nekuřáky. Je to mýtus
zakrývající podstatu věci: zisky tabákových korporací. Nebýt ekonomických zájmů
nadnárodních koncernů, nekuřáci by kuřáky dávno jednoduše přehlasovali. Diskriminace
menšiny, volají odpůrci zákazu. Menšina lidí, které spojuje drogová závislost, si
samozřejmě pomoc zaslouží. Je však třeba tyto lidi chránit před závislostí,
nikoli chránit jejich závislost.
Tabákový průmysl o své zákazníky
nechce přijít, a proto nabízí „kompromis“. Oddělení kuřáků od nekuřáků.
Nebezpečný
alibismus
Oddělené prostory mohu být na první
pohled lákavé. Každý si přece přijde na své. Má to ale řadu zásadních vad na
kráse.
Neexistuje technické řešení, které
by účinně zabránilo pronikání tabákového kouře z vnitřního prostoru
vyhrazeného ke kouření do ostatních vnitřních prostor. Prostory pro kuřáky a
nekuřáky totiž neodděluje neprodyšná zeď nakreslená na obrázku, který vídáme u
vstupu do většiny restaurací, ale vzduch, kterým se kouř volně šíří. Ani
výborně izolující dveře nepomůžou, pokud jsou neustále otevírány. Ze
zdravotního hlediska pak není velkého rozdílu mezi tím, jestli sedíme
v nekuřácké, nebo kuřácké části.
Dále požadavek na oddělené prostory
vytváří nerovné podmínky. Jen úplný zákaz nebude žádného provozovatele
znevýhodňovat a nebude představovat žádné finanční náklady. Investice do
oddělených prostor může být navíc za pár let zmařena díky celosvětovému trendu
k čistě nekuřáckému prostředí.
Nadto umožnění kouření porušuje
právo zaměstnanců na ochranu zdraví při práci a znehodnocuje preventivní
účinek zákazu jakožto opatření pro snižování počtu závislých kuřáků v populaci.
Žijeme
na jedné planetě
Vraťme se ale na začátek. Opravdu
chceme segregovat kuřáky od nekuřáků? Rozdělíme rodiny, přátele, sousedy,
kolegy? Copak je možné, aby kvůli kouření byly všechny provozovny, domy, ulice,
čtvrti nebo celá města oddělena ostnatým drátem? Bude před kouřem chráněn jen
ten, kdo si to může finančně dovolit? Vždyť stačí tak málo: chovat se
ohleduplně a zapálit si někde stranou venku.
Hrozící blamáž
Někteří poslanci navrhují, aby se kouřilo nejen v restauracích a barech, ale též v obchodních centrech, kinech, posilovnách, autobusech a tramvajích, a dokonce i v nemocnicích, školách a školkách. Pod tlakem tabákové lobby také Ministerstvo zdravotnictví otočilo a namísto původně navržených úplných zákazů kouření ve většině vnitřních veřejně přístupných míst prosazuje prostory ke kouření. Nový zákon tak oproti slibovanému zvýšení ochrany před pasivním kouřením může přinést pravý opak: kouř tam, kde již dávno není.
Článek vyšel dne 7. 4. 2016 na webu IHNED.cz.
Žádné komentáře :
Okomentovat